Základní pracovní jednotka v JavaScriptu, stejně jako ve většině programovacích jazyků, je příkaz. Celý kód JavaScriptu je zpravidla složen pouze z příkazů.
Možná jste zvyklí (např. z Pascalu) příkazy ukončovat středníkem. JavaScript v tomto ohledu dává možnost volby přijetím řádkově orientovaného přístupu psaní kódu. Co to znamená? Příkaz je ukončen poté, co je dosaženo konce řádku (co řádek, to příkaz) a nebo je možné jej ukončit středníkem. Pokud jsou příkazy ukončeny středníkem, lze jich na jeden řádek napsat víc. Z důvodu přehlednosti pište na jeden řádek jeden příkaz.
Mezi nejjednodušší příkazy patří přiřazovací příkaz. Jeho zápis (syntaxe) je následují:
x = T1
Jeho význam (sémantika) je stejný jako v Pascalu. Vykoná se T1 a výsledek je přiřazen proměnné x. T1 se nazývá výraz.
Výraz obsahuje proměnné, konstanty a volání funkcí, různě pospojované pomocí operátorů. Každý operátor má určitou prioritu, která rozhoduje o způsobu vyhodnocování výrazu. Pokud mají operátory shodnou prioritu, výraz se vyhodnocuje zleva doprava. Způsob vyhodnocování výrazu lze ovlivnit použitím závorek. To, co je v nich uzavřeno, se vyhodnocuje přednostně. Vzpomeňte si na matematiku, kde jste se poprvé setkali s předchozími pravidly. Např. u výrazu 5+4*2+10 jste nejprve vypočítali 4*2, protože * má vyšší prioritu než + a až potom jste směrem zleva doprava sečetli čísla, čímž jste dostali výsledek 23. Pokud upravím předchozí výraz přidáním závorek na výraz 5+4*(2+10), počítali by jste určitě jinak. Nejprve by jste vypočítali 2+10, protože to, co je v závorce, má vždy přednost, poté vynásobili 4*12 a nakonec sečetli 5+48 a dostali výsledek 53.
Následuje tabulka operátorů JavaScriptu
seřazených od nejvyšší po nejnižší prioritu. Jelikož operátory lze rozdělit
na početní, logické, bitové a operátory přiřazení, je ve druhém sloupci
uvedeno do které skupiny operátor patří. Třetí sloupec pak obsahuje stručný
popis operátoru. Operátory, které navzájem od sebe nedělí volný řádek,
mají stejnou prioritu.
| Operátor | Jeho druh | Stručný popis | ||
| ++ | početní | preinkrement, postinkrement | ++x, x++ | k x přičte 1 |
| -- | početní | predekrement, postdekrement | --x, x-- | od x odečte 1 |
| ! | logický | logické NOT | !x | negace |
| ~ | bitový | bitové NOT | ~x | negace bit po bitu |
| * | početní | násobení | x * y | |
| / | početní | dělení | x / y | |
| % | početní | modulo | x % y | zbytek po x/y |
| + | početní | sčítání, spojování řetězců | x + y | |
| - | početní | odečítání, unární negace | x - y, -x | |
| << | bitový | posun do leva | x << konst | x * 2 na konst |
| >> | bitový | posun do prava | x >>konst | x / 2 na konst |
| >>> | bitový | posun do prava bez znaménka | x >>>konst | |x| / 2 na konst |
| < | logický | aritmetické a řetězcové srovnávání | x < y | |
| <= | logický | aritmetické a řetězcové srovnávání | x <= y | |
| > | logický | aritmetické a řetězcové srovnávání | x > y | |
| >= | logický | aritmetické a řetězcové srovnávání | x >= y | |
| == | logický | rovnost | x == y | |
| != | logický | nerovnost | x != y | |
| & | bitový | bitové AND | x & y | |
| ^ | bitový | XOR, tj. bitové exkluzivní OR | x ^ y | |
| | | bitový | bitové OR | x | y | |
| && | logický | logické AND | x && y | |
| || | logický | logické OR | x || y | |
| ? : | logický | podmínkový výběr | viz. řídící struktury | |
| = | přiřazení | přiřazení | x = y | |
| op= | přiřazení | souhrnné přiřazení | x op= y | x = x op y |
| , | logický | logické spojení | x, y |
Logické operátory, kromě logického spojení a podmínkového výběru, vrací booleovskou hodnotu true nebo false podle zásad uvedených v pravdivostní tabulce, kterou jste se učili v matematice. Logické spojení se nejčastěji používá v příkazu for (viz. níže).
Bitové operátory &, |, ^ a ~ vyhodnocují vstupní hodnoty bit po bitu podle zásad uvedených v pravdivostní tabulce. XOR podle ní vrací 1, právě tehdy když jeden vstup je 1.
Přiřazení už bylo vysvětleno výše. U souhrnného přiřazení je op jeden z následujících operátorů: *, /, %, +, -, <<, >>, >>>, &, ^, |.
Početní operátory +, -, *, /, % mají svůj standardní význam. U operátorů ++ a -- je nutné rozlišovat prefixovou a postfixovou notaci. Podrobnější vysvětlení viz. příklad.
Příklad:
Jakou hodnotu bude mít x, y, z a u po provedení příkazů
z = ++x
u = y++
když víme, že x = y = 10?
V prvním příkazu je nejprve vykonáno ++, takže x je 11 a potom je hodnota x přiřazena z, takže z je 11. V druhém příkazu je nejprve vykonáno přiřazení, takže u je 10 a potom ++, takže y je 11. Jedná se o praktickou ukázku rozdílu mezi preinkrementem a postinkrementem. Preinkrement nejprve změní hodnotu svého argumentu a teprve pak je vykonán příkaz či vyhodnocen výraz obsahující preinkrement. Postinkrement pracuje právě opačně, hodnotu argumentu mění až po vykonání příkazu či vyhodnocení výrazu v němž se vyskytuje. Na tento fakt si dávejte pozor, protože se jedná o jeden ze zdrojů velmi špatně odhalitelných chyb. Stejná pravidla platí i pro predekrement a postdekrement.
U příkladů, v nichž je dotaz na hodnotu výrazu nebo proměnné si můžete napsáním jednoduchého skriptu ověřit výsledek. V tomto případě by vypadal asi takto:
Výpis krement.html
// deklarace všech proměnných,
vyskytujících se v příkazech
var x = 10
var y = 10
// x a y deklarovány na počáteční
hodnotu 10 podle zadání
var z, u
z = ++x // zadaný příkaz
alert("z = " + z + ", x = " +
x)
// zobraz alert dialogové okénko
s hodnotami z a x
u = y++ // zadaný příkaz
alert("u = " + u + ", y = " +
y)
// zobraz alert dialogové okénko
s hodnotami u a y